Evangelická kniha modliteb denních dob

(Evangelisches Tagzeitenbuch, Göttingen/Münsterschwarzach 1998, dále TZB - ukázky)

Narozdíl od Evangelického breviáře Ericha Hertzsche (viz ELS 3), jehož základem byla redukce obsahu na nejzákladnější věci, jež si je třeba stále připomínat, obsahuje TZB nepřeberné množství textů tradičních i nových. Modlitba podle něj není právě jednoduchá, protože v takovém bohatství není snadné se zorientovat, neustále nacházíme nové varianty a podněty formální i obsahové. Kniha by si jistě zasloužila důkladnou recenzi, ale ta bude vyžadovat dlouhodobější používání. Zatím přinášíme jen několik ukázek, které lze bezprostředně použít i mimo liturgii hodin. Kniha je dílem Evangelische Michaelsbruderschaft, tedy bratrstva, jehož duchovní práce je základem poválečných i současných reforem luterské liturgie směrem k ekumenické formě.

 

 

198 Modlitby u stolu / Slavení agape

Před jídlem 198.1

Oči všech hledí s očekáváním k tobě, Pane,

 a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Otevíráš svou dlaň

 a sytíš v pravý čas všechno, co žije.

Požehnej nás, Bože, a tyto tvé dary, které jsme přijali z tvé dobroty, skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

 Amen.

Po jídle 198.2

Dobrořečte Pánu, neboť je dobrý. (Haleluja)

 A jeho laskavost trvá navěky. (Haleluja)

Děkujeme ti, všemohoucí Bože, skrze Ježíše Krista, tvého Syna, za všechnu tvou dobrotu a dobré dary - ty který žiješ a působíš navěky.

 Amen.

 V poledne

Na nebeské svatební hostině ať nám dá účast král věčné slávy.

 Amen.

 Večer

K večeři věčného života ať nás přivede král věčné slávy.

 Amen.

 

 Agape

Jednoduché chválení nad světlem 198.3

Požehnaný jsi, Bože, věčné dobro a základe všeho života, králi světa. Ty jsi vyvolal světlo z temnoty, aby svět nezůstal ve tmě, a poslal jsi svého Syna, který říká: Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. Tak nás osvobozuješ ze všech temnot tohoto světa, skrze Ježíše, svého služebníka.

 Tobě buď sláva navěky.

Rozvinuté chválení nad světlem 198.4

Požehnaný jsi, Bože, věčné dobro a základe všeho života, králi světa.

* ty jsi vyvolal světlo z temnoty,

* vytvořil jsi nebeskou klenbu,

* oddělil jsi vodu od země a dal jsi vyrůst rostlinám,

* určil jsi místo slunci, měsíci a hvězdám,

* naplnil jsi vodu a vzduch rybami a ptáky,

* stvořil jsi zemská zvířata a člověka ke svému obrazu,

* posvětil sis den odpočinutí

* a všechno jsi znovu uvedl do života

skrze Ježíše Krista, který říká:

Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. Tak nás osvobozuješ ze všech temnot tohoto světa, skrze Ježíš, svého služebníka.  Tobě buď sláva navěky.

Chválení nad vínem 198.5

Požehnaný jsi, Hospodine, věčné dobro, základe všeho života, králi světa.

Ty jsi utvořil plod vinné révy, aby dával radost lidskému srdci, a poslal jsi svého Syna, který říká: Já jsem pravý vinný kmen. Tak nás přijímáš do své slávy a radosti skrze Ježíše Krista, svého služebníka.

 Tobě buď sláva navěky.

Chválení nad chlebem 198.6

Požehnaný jsi, Hospodine, věčné dobro, základe všeho života, králi světa.

Ty dáváš ze země vzejít chlebu (a veškeré potravě), abys nás uchoval při životě, a poslal jsi svého Syna, který říká: Já jsem chléb života. Tak naplňuješ všechny naše touhy skrze Ježíše Krista, svého služebníka.

 Tobě buď sláva navěky.

 

 

 

199 Požehnání na cestu

 

Požehnání na cestu se obvykle spojuje s modlitbou určité denní doby, a přitom se užívá následujících zvláštních částí. Pokud se požehnání na cestu uděluje jako samostatná slavnost, je možno užít i částí v závorkách.

 

(Ingressus)

Žalm 121

(Čtení z Písma - Responsorium)

Verš

Na cestu pokoje, štěstí a požehnání ať nás (vás) přivede všemohoucí Bůh,

 a jeho svatý anděl nechť nás provází.

(Canticum Benedictus IV - Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje)

(Kyrie a Otče náš)

Preces 279

Ukaž nám, Pane, tvou cestu,

 abychom chodili v tvé pravdě.

Uchovej naše srdce u jediného,

 abychom žili v bázni tvého jména.

Tvé slovo ať je světlem pro naše nohy

 a osvěcuje naši stezku.

Nauč nás jednat tak, jak se ti to líbí,

 tvůj Duch ať nás vede přímou cestou.

Nevydávej nás do rukou nepřátel,

 stavíš naše nohy na široký prostor.

Tobě svěřujeme své cesty a doufáme v tebe,

 ty to uděláš dobře.

Ty jsi o nás přikázal svým andělům,

 aby nás chránili na všech našich cestách.

abychom vyšli s radostí

 a byli vedeni v pokoji.

Vyslyš nás podle své podivuhodné spravedlnosti

 k tobě se utíkají všichni na zemi i daleko na moři.

 

Ticho

 

Modlitby

(na konci dnů společného života)

Děkujeme Ti, Bože, za tyto dny setkání a rozjímání: Dej, aby přinesly ovoce, které jsi zasel. (Uchovej v pravém společenství ty, kdo byli hosty u tvého stolu). Dej, aby pokoj a světlo těchto dnů prozařovalo práci a námahu týdnů, které leží před námi. Dej uším, které slyšely tvou zvěst, aby byly hluché pro hlasy nepokoje a hašteření; oči, které viděly tvou velikou lásku, otevři i pro nouzi kolem nás; jazyky, které ti zpívaly chválu, ať nyní svědčí o pravdě; ruce, které se otevřely pro tebe, ať nyní šíří tvé dobro ve světě; nohy, které stály ve tvých nádvořích, ať nesejdou s cesty světla (těla, která přijala účast na tvém živém Těle, ať putují v novém životě). Dej, abychom byli tvoji a zůstali v čase i navěky.

Bože. Ty jsi provázel Abrahama a Sáru na jejich pouti. Nechal jsi Izrael přejít souchou nohou uprostřed moře a mudrcům jsi ukázal cestu k tobě hvězdou. Daruj nám (našim sestrám a bratřím) dobrou cestu, aby(chom) pod vedením tvých andělů dosáhli cíle, který jsi nám (jim) přichystal na naší (jejich) cestě životem. O to prosíme skrze Ježíše Krista, našeho bratra a Pána.

Ochraňuj nás, Bože, ve své milosti. Buď nám pomocí, když vycházíme, útěchou na namáhavé cestě, stínem v žáru, přístřeškem za deště a chladu, povozem při vyčerpanosti, štítem v nebezpečích, Holí na nejisté stezce a záchranným přístavem při ztroskotání lodi, abychom v bezpečí dospěli k cíli naší cesty a jednou k břehu věčného života. O to prosíme skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho bratra a Pána.

(může se modlit odjíždějící za ty, kdo zůstávají)

Prosíme tě, Bože: Vyslyš naši modlitbu a uchovej nás pod tvým požehnáním. A protože jsi na všech místech, daruj nám zde i tam, abychom zůstávali pod tvou ochranou a tvým vedením a v radosti i bolesti se blížili k tobě skrze našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou a Duchem svatým žije a působí po všechny věky.

 

Přípověď

Anděl Páně ať tě provází na tvé cestě.

(Píseň)

Rozchod a požehnání

Vyjděme v pokoji nebo Jděte v pokoji.

 Bohu díky.

Požehnej a ochraňuj vás Bůh, Všemohoucí a Milosrdný, Otec, Syn i Duch svatý.

 Amen

 

 

 

Evangelické zpovědnice ve Frankách

Od března do května 2001 se ve Franckém museu v Bad Windsheim konala výstava na téma "Evangelické zpovědnice ve Frankách". Byly zde prezentovány originály i fotografie zpovědnic z evangelických kostelů. K výstavě byl vydán i podrobný obrazový katalog.

Autoři výstavy v něm píší: "Existence evangelických zpovědnic vzbudí u mnoha dnešních lidí, dokonce i u evangelických křesťanů, údiv. "Vysvětlení podává v katalogu prof.Brückner, etnograf z Würzburku: Jedině tehdy, když si zpřítomníme jejich zasazení do života (Sitz im Leben), a to znamená, když se pokusíme pochopit, co dříve znamenala individuální zpověď, stanou se z těchto antikvit svědkové promlouvající o našich předcích. V budoucnosti je možné je v kostelích dále respektovat jako dochované relikty dřívějších časů, zvláště když individuální zpověď ve franckém protestantismu v žádném případě nevymřela úplně." Následuje podrobný úvod na téma Luther a zpověď, dějiny zpovědi, nové pochopení individuální zpovědi; k dějinám zpovědnice: katolická zpovědnice - evangelická zpovědnice; a nakonec evangelické zpovědnice ve Frankách, jejich typologie a rozšíření. Na více než sto stranách představuje katalog jednotlivé zpovědnice v abecedním pořádku od Alfeldu po Zwernberg - bez nároku na úplnost, vždyť podle církevních řádů musela být svého času v každém evangelickém kostele dvě místa pro individuální zpověď, jedno v lodi a jedno v sakristii.

Koncem 18.století individuální zpověď vymizela. Jak vypadala, je patrné z tzv. konfesních obrazů, které vedle centrálního zobrazení předání Augsburské konfese císaři zachycují jako vedlejší motivy i střed luterské spirituality - kázání, křest, sv.večeři a individuální zpověď. Ta má ovšem dnes své pevné místo v životě luterské církve už jen v předvečer konfirmace a také ve zbožnosti evangelických komunit a hnutí, třebaže formulář osobní zpovědi je stále ještě tištěn v oficiálním Evangelickém zpěvníku, vedle formuláře z Lutherova katechismu i v modernizovaných podobách.

(Podle Bausteine 164/2001, s.40)

 

 

 

Zpověď

 (Evangelisches Gesangbuch, Leipzig 1994)

 

792   Úvod

Křesťanská církev má od svého Pána pověření udělovat (zusprechen) odpuštění hříchů lidem, kteří se chtějí osvobodit od viny tížící jejich svědomí, a tak jim pomoci k novému začátku. Ve zpovědi se vyslovuje poznaná vina a projevuje touha po smíření s Bohem a s lidmi.

Zpověď se se koná při bohoslužbě (společná zpověď) nebo mezi čtyřma očima (individuální zpověď).

Ve společné zpovědi, která je často spojena se slavením Svaté večeře, vyznávají ti, kdo se zpovídají, svou společnou i osobní vinu a prosí Boha o odpuštění. Farář jim uděluje odpuštění jejich hříchů.

S individuální zpovědí se člověk obrací na faráře, který je ordinací zavázán zachovávat zpovědní tajemství, nebo i na nějakého jiného křesťana, k němuž má důvěru. Zpovědní tajemství požívá i zákonnou ochranu se strany státu.

Ke zpovědi by člověk neměl chodit nepřipraven. K prozkoumání svědomí před Bohem je užitečné zamyslet se nad Desaterem, dvojpřikázáním lásky, žalmem 139 nebo sedmi kajícími žalmy (6,32,38,51,102,130,143). Pomoci může i modlitba ke zpovědi.

 

793   Uvedení ke zpovědi

Ke zpovědi patří přiznání viny (vyznání hříchů) a rozhřešení (absoluce). Individuální zpověď se může konat různými způsoby. Často navazuje na předcházející pastorační rozhovor.

Vyznání viny

Je-li pro někoho těžké najít vlastní slova k vyznání viny, může použít některé z následujících vyznání na počátku nebo na konci vlastního vyznání.

Po vyznání vin může farář říci:

Vyznal jsi před Bohem svůj hřích. Prosíme ho o odpuštění tím, že se společně pomodlíme Otče náš.

Nebo:

Poprosíme Boha o odpuštění slovy žalmu (např. 51)

Pane, smiluj se; Kriste, smiluj se; Pane, smiluj se.

Rozhřešení

Farář říká:

Můžeš si být jist, že odpuštění, které se ti uděluje, je Boží odpuštění, protože Kristus říká: Jako mne poslal Otec, tak posílám já vás. Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy. (Jan 2O,22.23)

Tuto pravomoc dal Bůh své církvi.

(Vkládání rukou:)

Proto ti uděluji odpuštění hříchů: Tvé hříchy jsou ti odpuštěny. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Všemohoucí Bůh, který ti odpustil všechny tvé hříchy, ať ti dá sílu žít podle jeho vůle. Jdi v+ pokoji. Amen.

Zde může následovat děkovná modlitba, např. Ž 103,1-5.

Jiná forma individuální zpovědi se nachází v Lutherově Malém katechismu "O moci klíčů", viz 806.6.

806.6 Z Lutherova katechismu: O moci klíčů a o zpovědi

Co je zpověď?

Zpověď zahrnuje dvě části: zaprvé, že člověk vyznává své hříchy, za druhé, že přijímá absoluci nebo odpuštění hříchů od zpovědníka jako od Boha samého a vůbec o tom nepochybuje, ale pevně věří, že tím jsou odpuštěny hříchy před Bohem v nebi.

Z kterýchpak hříchů se máme zpovídat?

Před Bohem má člověk vyznávat vinu za všechny své hříchy, i za ty, které nepoznáváme, jak to činíme v modlitbě Otče náš. Ale před zpovědníkem se máme zpovídat jen z těch hříchů, o nichž víme a které cítíme v srdci.

Které to jsou?

Zkoumej svůj stav podle Desatera, podle toho, zda jsi otec, matka, syn nebo dcera, v jakém jsi povolání a službě: zdali jsi byl neposlušný, nevěrný, líný, hněvivý, neukázněný, hádavý, zda jsi někomu způsobil bolest slovy nebo skutky, zda jsi kradl, něco zanedbal nebo poškodil.

 

Jak vyznáš své hříchy před zpovědníkem?

Takto můžeš promluvit ke zpovědníkovi:

Prosím o vyslechnutí své zpovědi a o udělení odpuštění pro Boha.

Nato vyznej před Bohem vinu za všechny své hříchy a vyslov před zpovědníkem, co na tobě leží jako zvláštní vina a hřích.

Svou zpověď můžeš zakončit slovy:

Toho všeho lituji, Prosím o milost. Chci se polepšit.

Jak se děje rozhřešení (absoluce)?

Zpovědník říká: Bůh ať ti je milostiv a posilní tvou víru. Amen. Věříš také, že mé odpuštění je Boží odpuštění?

Odpověď: Ano, věřím.

Nato řekne: Ať se ti stane, jak věříš. A já, z příkazu našeho Pána Ježíše Krista, ti odpouštím tvé hříchy ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého. Amen. Jdi v pokoji!

Avšak ty, kteří jsou velmi obtíženi nebo zarmouceni a zkoušeni ve svědomí, bude zpovědník jistě umět potěšit více slovy Písma svatého a povzbudit je k víře. Toto má být jen jeden ze způsobů zpovědi.